Výkon radiátoru je ovlivněn mnoha faktory, které vyžadují velkou pozornost při návrhu a údržbě:
1. Konstrukční parametry: Rozteč žeber žebrových radiátorů (příliš malá vede k hromadění prachu, příliš velká snižuje účinnost konvekce; typicky 8-15 mm), výška/tloušťka žeber (vyšší žebra mají za následek větší plochu pro odvod tepla, ale nadměrná tloušťka zvyšuje tepelný odpor), počet polí radiátorů (více polí vede k většímu objemu odvodu oleje s plochou nádrže).
2. Parametry kapaliny: Rychlost na straně oleje (přibližně 0,1-0,3 m/s pro přirozenou konvekci, přibližně 0,5{7}}1,5 m/s pro nucenou cirkulaci; vyšší rychlost má za následek vyšší koeficient přestupu tepla), rychlost větru na straně vzduchu (přibližně 5 2-2 m/s přirozená proudění/0,5 m/s m/s pro chlazení vzduchu výrazně snižuje tepelný odpor na straně vzduchu;
3. Faktory prostředí: Okolní teplota (čím vyšší je teplota, tím menší je rozdíl teplot vzduchu-olejového vzduchu a tím nižší je účinnost odvodu tepla; v létě je nutné pečlivé sledování), vlhkost vzduchu (vysoká vlhkost snadno vede ke kondenzaci na povrchu radiátoru, která časem koroduje kov a snižuje tepelnou vodivost), tepelná vrstva prachu/oleje zvyšuje tepelný odpor (vyžaduje se akumulace na povrchu radiátoru).
4. Vlastnosti materiálu: Materiály radiátorů jsou obvykle nízkouhlíkové oceli (tepelná vodivost přibližně 45-50 W/(m·K)) nebo slitiny hliníku (tepelná vodivost přibližně 200-230 W/(m·K)). Hliníková slitina má vyšší účinnost odvádění tepla, ale je také dražší; výběr by měl být proveden na základě ekonomických úvah.
